Rozhovor o autismu a dobrovolnictví s Mgr. Zuzanou Polákovou, DiS

Autismus je nejspíš vrozené postižení mozku. Člověk s autismem nerozumí, tomu co vidí, slyší a prožívá. Má problémy s komunikací, se soustředěním, nerozumí dění ve svém okolí. Dle nejnovějších průzkumů má autismus už každé 56. dítě. (pozn. redakce - není to tím, že by autistů přibývalo, ale tím, že se zlepšilo diagnostikování tohoto onemocnění). Jde o nevyléčitelné onemocnění, ale správným přístupem se dá s dětmi s tímto postižením pracovat, korigovat problémové chování…

• Popište nám, v čem spočívá vaše činnost a co přesně děláte.

Jsem speciální pedagog, pracuji s lidmi s postižením jako učitelka, vychovatelka, pedagogický a osobní asistent.

• Můžete nám prozradit více o o.s. PAS, eventuálně o dalších  aktivitách či projektech, na kterých se podílíte?

Občanské sdružení PAS jsme založili r. 2010 v Ústí nad Orlicí spolu s rodiči dětí s autismem. Snažíme se pomáhat rodinám s dětmi s autismem, s mentálním, tělesným nebo kombinovaným postižením. Pořádáme pro ně volnočasové aktivity (výlety, přednášky, setkání, dětské dny, atd). Pro rodiče s dětmi s postižením máme psychorelaxační pobyty spolu s asistenty a odborníky. Tábory jsou určené dětem s postižením spolu s asistenty. Naší prioritou je osvěta veřejnosti. Našich akcí se mohou účastnit lidé z celé ČR. Běheme měsíce chceme spustit nový web proautisty.cz.

• Jak dlouho se dobrovolnictví věnujete? Přišlo nějaké poděkování, ocenění?

Dobrovolnictví se věnuji už 12 let, pracovala jsem v neziskovkách jako asistent dětí s autismem a s postižením na táborech, pomáhala jsem s organizováním volnočasových aktivit a výletů i jako zdravotník.

Byla jsem nominována na ocenění pro dobrovolníky na akci KONEP Pardubice a podruhé jsem spolu s naší organizací nominována za odborníka, člověka, který pomáhá autistům, na cenu APLA Praha APLAUS. Těší mě, že si rodiče dětí s postižením mé práce váží, rádi na naše akce chodí. 

• Pro většinu lidí je v dnešní době priorita zajistit sebe a svou rodinu. Pomáhat někomu jinému si nedovedou představit. Navíc zadarmo. Co všechno vaše práce obnáší?

V o.s. PAS pracuji jako dobrovolník, jsem jeho předsedkyní, píšu projekty, žádosti na dotace, koordinuji asistenty. Pořádám akce. Účastním se přednášek, konferencí, osvětových akcí, komunitních plánování měst, managerských kurzů pro vedení neziskových organizací.

Snažím se o propagaci a medializaci naší organizace, píši články z akcí do novin, poskytuji rozhovory. Pobytů se účastním také jako speciální pedagog, radím rodinám jak s dětmi s postižením pracovat, pomáhám při výběru vhodné školky nebo školy sestavením individuálního plánu atp.

Tato práce mě velmi baví a naplňuje, má pro mě smysl pomáhat druhým lidem. Je třeba vymyslet jak to udělat, aby mě tato práce uživila a nemusela jsem být na úřadu práce nebo si peníze vydělat v zaměstnání s 40h pracovní dobou v jiném oboru. Bohužel situace v našem kraji je taková.

• Předpokládám, že jste nestala dobrovolníkem ze dne na den. Jaký byl první impulz a vaše začátky?

Jako malá jsem se léčila s vadným držením těla, v pubertě jsem nosila korzet. Jezdila jsem každý rok na 8 týdnů v létě do lázní a léčeben na rehabilitace. Zde jsem se seznámila s dětmi s nejrůznějšími druhy postižení, s lidmi na vozíku po nehodách či skocích do vody. Chtěla jsem těmto lidem pomáhat, proto jsem si zvolila studium speciální pedagogiky. S autisty jsem se setkala prvně na své praxi na VŠ, kde jsem byla dobrovolníkem na táboře pro tyto děti.

• Co by vám ve vaší práci pomohlo? Jaké jsou největší překážky?

V současné době řeším způsob, jak se alespoň na poloviční úvazek zaměstnat v našem sdružení. Chceme jeho činnost zprofesionalizovat, vybírám si lidi do týmu. Hledám člověka, který by mi pomohl při psaní velkých projektů, také účetní a  webmastera. Nejde dělat všechno sám, je třeba spolupracovat, mít každý svůj kousek.

• Kdyby jste si mohla splnit jedno přání v souvislosti se svou prací, co by to bylo?

Mým snem je vytvořit integrační centrum pro děti s postižením, dům, ve kterém by mohli lidi s autismem bydlet (s pomocí asistentů) a pracovat, být užiteční. Takových zařízení je málo a rodiče se bojí, co bude s dětmi, až se o ně nebudou moci postarat a nezbývá jim než je dávat do velkých ústavů, ale je málo míst, kde se o děti s autismem dokáží postarat.

• Jaké jsou vaše plány do budoucna? 

V nejbližší době bych ráda vytvořila hlídací službu, chůvu pro lidi s postižením. V našem městě vidím potřebu alternativního vzdělávání dětí v předškolním věku a na prvním stupni ZŠ, byl by fajn i nějaký Montessori klubík či dětská skupina. Mohla bych se uplatnit v doučování dětí, v poradenství a nácviku alternativní komunikace, sebeobsluhy či sociálních dovedností u dětí s autismem.

Videospot k akci Česko svítí modře vytvořil Pavel Heřmann.

Více o aktivitách o.s. PAS - ZDE

Zdroj: Zuzana Poláková

Zpracoval: ret