Mezinárodní den znakových jazyků: Hlavní překážky pro uživatele v běžném životě

Včera byl mezinárodní den znakových jazyků, což je díky neúnavnému úsilí představitelů, jako byli Dr. Yerker Anderson a paní Elisa Kauppinenová, kteří prosadili jejich uznání na půdě OSN. Přesto o znakových jazycích, včetně českého znakového jazyka, stále víme relativně málo. Český znakový jazyk podporuji, ale ve společnosti, zejména v komunitě neslyšících, se často preferuje omezenější zásoba znaků a jednodušší gramatika. Čeština se v této komunitě chápe spíše jako cizí jazyk.

Zdá se, že oboustranné používání znakového jazyka a češtiny není příliš stimulováno, především kvůli tomu, že na základních školách pro neslyšící se málo věnuje procvičování české gramatiky. Komunita neslyšících se také v poslední době stává pasivnější, což je do značné míry způsobeno technologiemi, které umožňují online tlumočení pro třetí strany při jednáních nebo na úřadech. Neslyšící tak někdy ztrácejí sebekontrolu nad používáním svých znaků, například při vyjadřování minulého nebo přítomného času, které jsou důležité pro přesný přenos významu.

Tlumočníci, kteří vyrostli v prostředí neslyšících, už obvykle rozumí tomu, jak nejlépe přetlumočit znakový jazyk do mluveného slova. Všiml jsem si však, že někteří mladí tlumočníci často používají jednodušší úroveň znakování, což může být důsledkem každodenního kontaktu s mladší generací neslyšících, kde se často opisují znaky jako v zrcadle.

Poté jsem se náhodou zapojil do online tlumočení, ale některý tlumočník měl obtíže se mnou komunikovat, protože jsem používal ostré znaky a vyjmenovaná slova ve znakovém jazyce, což bylo náročné přetlumočit do mluveného jazyka. Následně jsem měl zpětnou vazbu od třetí osoby, když jsem přemýšlel, zda byla odpověď správná, nebo šlo o omyl. Takový je znakový jazyk, zejména pokud jde o český znakový jazyk. Může v něm být naděje, že se český znakový jazyk stane úředním jazykem nebo sen, který stojí za to sledovat?

Minulý víkend představila Evropská unie neslyšících při setkání s tajemníkem úřadu vlády a Ministerstva vnitra Dr. Adamem Kosou v Budapešti, v rámci maďarského předsednictví v EU, návrhy na podporu rozšíření států EU, aby byl národní znakový jazyk uznán jako úřední jazyk. V Maďarsku byl již maďarský znakový jazyk uznán jako úřední jazyk. U nás v Česku by se mohlo stát, že v budoucnosti bude český znakový jazyk také uznán jako úřední. Možná o tom bude více vědět prof. Alena Macurová – bude to velký sen, nebo omyl?

Letošní rok mě překvapila situace v komunitě neslyšících a názory na tlumočníky z neslyšících rodin (CODA). Tito tlumočníci jsou často neuznáváni kvůli provokacím, kterým čelí od neslyšících studentů i od absolventů VŠ, podobně jako před dvaceti lety, jak jsem již zmínil ve svém článku. Zamyslete se nad spravedlivým posouzením, když dobře vím, že CODA je specifická zkušenost. Praxe tlumočení je bohatá na zkušenosti od střední až po vysokou úroveň, ale bez CODA se u čerstvých absolventů zaměřují jen na teorii, které si vážím, ale praxe je jiná. Většina tlumočníků automaticky přebírá zvyky mladých neslyšících uživatelů znakového jazyka, kteří si osvojili znaky z praxe a mezinárodního jazyka a mění tak systém znakového jazyka na, který jsme zvyklí. Na druhou stranu, starší komunita neslyšících nefunguje tak dobře při objednávání tlumočníků a často raději vybírá tlumočníky z neslyšících rodin (CODA).Mimo Prahu zaměstnávají organizace tlumočníky z neslyšících rodin (CODA) převážně pro starší generaci neslyšících, na kteří jsou na to zvyklí. Není však možné přesně určit demografický počet tlumočníků znakového jazyka v ČR, protože jejich počet je stále velmi nízký. Otázka přístupnosti by měla být zahrnuta v zákoně, protože podle mého názoru se dostatečně nehovoří o nedostatku tlumočníků znakového jazyka. Od 23. září by měly být všechny internetové stránky obcí, úřadů či soudů přístupné lidem se sluchovým postižením, zejména uživatelům znakového jazyka, a to s možností přístupu k audio a video obsahu. Pro nutné záležitosti, jako je návštěva úřadu nebo lékaře, mohou neslyšící využít tablet s online tlumočením mezi znakovým a mluveným jazykem, místo osobního tlumočníka, což je důležité vzhledem k nedostatku tlumočníků znakového jazyka. Otázkou je, zda tahle technologie bude pro neslyšící dostačující?

Včera byl Mezinárodní den znakových jazyků, který se slaví nejen v Česku, ale po celém světě. Česko si však již stanovilo svůj svátek znakového jazyka v prvním pololetí, konkrétně v květnu. Je potřeba debatovat o znakovém jazyce, vést výměnné diskuse na toto téma, a ne se omezovat jen na pouliční pomluvy a nadávání. Mým přáním je, aby spolupráce a dialogy směřovaly ke skutečné výzvě, kterou je přístupnost a postavení tlumočníků znakového jazyka, a aby se také více mluvilo o jeho roli a významu pro neslyšící v běžném životě.

Roman Lupoměský