Byty zvláštního určení

V současné době občanský zákoník upravuje přechod nájmu u bytu zvláštního určení tak, že pokud zemře nájemce bytu zvláštního určení, tak má pozůstalý manžel/manželka či osoby s ním společně bydlící nárok na náhradní byt a dokud jej nedostanou, mohou byt zvláštního určení užívat. V případě, že pozůstalá osoba v bytě zvláštního určení je starší 70 let, nebo je osobou se zdravotním postižením, přechází na ní nájem bytu zvláštního určení.

"Perlička" je v novém občanském zákoníku. Na ni upozornil JUDr. Jan Hutař z Národní rady zdravotně postižených ČR. Týká se ustanovení § 2279 a 2301. Tyto paragrafy upravují následky smrti nájemce v bytě zvláštního určení. Tyto paragrafy říkají, že pokud postižený nájemce zemře, ten který s ním žil v domácnosti musí byt, bez náhrady nového bytu, do tří měsíců opustit. Pokud spolubydlícímu bylo více než 70 let, opustí byt do dvou let.

Toto ustanovení v novém občanském zákoníku výrazným způsobem zhoršuje situaci osob, které dlouhodobě pečují o své příbuzné, které jsou závislé na pomoci druhé osoby. Na jedné straně se bojuje o to, aby postižená osoba byla v domácím prostředí, byla opečovávána svými blízkými a tím se ušetřily finanční prostředky za ústavy. Na druhé straně se odmítá pomoc takovým opatrovatelům. S Národní radou zdravotně postižených tento paragraf nebyl konzultován, proto se bude snažit, aby v příštím roce bylo ustanovení § 2279 a 2301 změněno. Aby osoby, které bydlí společně s nájemcem v bytě zvláštního určení a poskytují mu služby, měly nárok na náhradní bydlení. Věřím, že se to povede.