Únik moči, noční vstávání i obavy z cesty ven

Pacientky omezují pití, plánují den podle dostupnosti toalety a někdy se s obtížemi trápí celé roky. Urogynekologické problémy, které se mohou častěji objevovat po menopauze, výrazně ovlivňují kvalitu života žen. Přesto je mnohé považují za nevyhnutelnou součást stárnutí a odbornou pomoc vyhledávají pozdě. Podle MUDr. Petra Vaška, urogynekologa z Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice přitom existují možnosti, jak potíže zmírnit či úplně vyřešit. Důležité je zjistit příčinu potíží a nebát se o nich mluvit.

Časté návštěvy toalety, nedoběhnutí na toaletu, únik moči při smíchu, kašli, sportování, náhlé nucení na močení či opakované noční vstávání. Pro mnoho žen jde o citlivé téma, které ovlivňuje společenský život i běžné činnosti. Kvůli obavám z nehody omezují cestování i pobyt mimo domov, jiné se snaží problém vyřešit tím, že méně pijí. Právě to však může být podle odborníků chybný krok. „Když ženy začnou mít problémy s únikem moči nebo potřebují chodit častěji na toaletu, často se omezují v pití. To ale nemusí být správná cesta. Nedostatečný příjem tekutin může přispívat k infekcím močových cest, které mohou obtíže ještě zhoršit,“upozorňuje MUDr. Petr Vašek z Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice, který se věnuje diagnostice a léčbě urogynekologických potíží.

Za změnami stojí hormony i další faktory

Po menopauze klesá hladina estrogenů, což se může projevit také změnami v kvalitě tkání pánevního dna. To hraje důležitou roli v podpoře močového měchýře a dalších pánevních orgánů. Na vzniku obtíží se však podílí více faktorů: těhotenství a porody, nadváha, fyzicky náročná práce, některé operace v oblasti malé pánve (např. odstranění dělohy) i další onemocnění, například cukrovka.

Mezi časté problémy patří stresová inkontinence, při níž moč uniká například při kašli, kýchnutí, smíchu nebo sportu. Dalším typem je urgentní inkontinence, kterou provází náhlé a obtížně potlačitelné nucení na močení. Žena někdy nestihne dojít na toaletu, případně ji potřeba močit nutí vstávat opakovaně během noci. Některé pacientky mají oba typy močové inkontinence současně. „U jednotlivých žen se mohou potíže výrazně lišit. Proto je důležité nejprve zjistit, o jaký typ inkontinence jde a co se na problému podílí. U smíšené inkontinence se zaměřujeme nejprve na složku, která převažuje, a následně řešíme i složku druhou,“ vysvětluje MUDr. Vašek.

Noční močení nemusí znamenat inkontinenci

Časté noční vstávání může ženu trápit stejně jako samotný únik moči. Narušený spánek, únava a obavy z cesty na toaletu, zvláště při omezené pohyblivosti, mohou postupně zhoršovat kvalitu života. Noční močení přitom nemusí mít vždy stejnou příčinu jako inkontinence. Při tzv. noční polyurii se během noci tvoří zvýšené množství moči. „Někdy je nutné nasadit léky, někdy postačí jen upravit životní styl. Vždy je ale potřeba zjistit, co obtíže způsobuje,“ popisuje lékař.

Méně pít není řešení. Pomoci může i mikční deník

Jedním ze způsobů, jak odhalit příčinu potíží, je takzvaný mikční deník. Žena si do něj zapisuje příjem tekutin, kdy močí a jaké množství moči vyměšuje. Záznam může odhalit souvislosti, kterých si sama nemusí všimnout, a lékaři poskytne cenné informace pro další postup. MUDr. Vašek doporučuje rozložit příjem tekutin rovnoměrně do celého dne a nesnažit se vše dohánět až večer. Jako orientační minimum považuje přibližně 1,5 litru denně, přičemž konkrétní potřeba se může lišit podle zdravotního stavu a dalších okolností. Ženy s onemocněním srdce, ledvin nebo s jiným doporučeným omezením tekutin by měly respektovat pokyny svého lékaře.

Diagnostika obvykle začíná popisem obtíží, informacemi o prodělaných porodech a operacích, dalších nemocech a užívaných lécích. Důležité je také vyloučit infekci močových cest, která může někdy způsobovat nebo zhoršovat únik moči i bez typického pálení či řezání při močení. Dále lékař doplní ultrazvuk nebo urodynamické vyšetření, které pomáhá podrobněji posoudit funkci močového měchýře a močových cest.

Léčba se odvíjí od typu a závažnosti potíží. U urgentní inkontinence mohou pomoci léky, přičemž v případě nedostatečného účinku lze po konzultaci s lékařem zvážit jinou variantu. U stresové inkontinence se využívá rehabilitace a posilování svalů pánevního dna. Pokud je konzervativní postup nedostačující, pak je doporučeno operační řešení, při němž se pod močovou trubici zavádí podpůrná páska.

Ve Vítkovické nemocnici mají ženy k dispozici také přístrojovou metodu stimulace svalstva pánevního dna pomocí elektromagnetického pole. Vhodnost konkrétního postupu vždy závisí na zdravotním stavu ženy a odborném vyšetření.

Zdroj - Agel.cz