Pacienti mohou v Nemocnici AGEL Říčany využít služeb nové kardiologické ambulance

Říčanská nemocnice opět rozšiřuje spektrum zdravotní péče a od 13. října zde funguje další kardiologická ambulance. Novinka si vyžádala stavební úpravy, díky kterým mají zdravotníci plný komfort pro svou péči a pacienti plně vybavenou a prostornou čekárnu. O ty se zde bude starat MUDr. Marcelka Schejbalová, která v rozhovoru přibližuje nejen práci kardiologa.

Vaše nové působiště je nyní v Nemocnici AGEL Říčany, proč právě tato nemocnice?

Nabídka přišla v době, kdy jsem zvažovala své další působení v privátní praxi ambulantního specialisty. Za dvanáct let působení v privátním sektoru jsem získala neocenitelné a mnohdy nepřenositelné zkušenosti. Proto nabídka vybudovat moderní funkční a komplexní kardiologickou ambulantní péči v mimopražském zdravotnickém zařízení byla pro mě jasnou výzvou, na jejíž realizaci se velice těším.

Mohou se k vám hlásit noví pacienti?

Samozřejmě, ale jednoznačně preferuji objednávkový systém, kdy pacient přichází na objednaný čas ambulantního vyšetření. Obě strany jsou spokojeny. Lékař není pod tlakem, že „je plná čekárna“ a pacient ví, že nestráví ve zdravotnickém zařízení čas, který může využít ke svým dalším aktivitám. 

Co vás přivedlo právě k oboru kardiologie?

Medicína je komplexní vědní obor a nelze se zaměřit na studium jednoho jediného orgánu bez znalosti fungování dalších procesů, protože „vše souvisí se vším“. Srdce a mozek jsou v zásadě nejdůležitější orgány, bez jejich fungování není život a já si vybrala srdce. Navíc srdce považujeme za sídlo a zdroj našich emocí, označujeme jej jako symbol lásky a cítění a to je to, co v životě potřebujeme a dennodenně prožíváme, nelze žít jen a zcela racionálně.

Co máte na své práci nejraději?

Pocit, když přijde pacient poté, co jsem ho komplexně vyšetřila, „namíchala“ vhodnou léčbu na jeho specifické zdravotní potíže, doporučila mu úpravu životního stylu a podobně, tak když poté přijde na kontrolu a řekne „paní doktorko, mě nic není, mám se dobře“, tak vím, že jsem tomu člověku pomohla a zlepšila mu kvalitu života. Prosté „děkuji, paní doktorko“ hovoří za vše. Opakem je to, že se dosud mnozí pacienti domnívají, že za jejich zdravotní stav je zodpovědný lékař, že oni sami nemusí nic dělat a doktor na vše najde prášek. Tak to není, pacient musí mít zodpovědný přístup ke svému zdraví. To je věc, která mě trápí dlouhodobě, ale tady vidím spíše systémovou chybu nepodporování opravdu cílené prevence různých druhů onemocnění a edukace. Osoby, které se starají o svůj zdravotní stav a nečerpají tak finanční prostředky ze systému zdravotního pojištění, nejsou bohužel nijak zvýhodněny před osobami, které lékařská doporučení nedodržují a kterým je mnohdy poskytována nutně komplexní a nákladná léčba, což jistě není dlouhodobě motivující.  Ale abych byla pochopena správně - mluvím zde samozřejmě o těch diagnózách a stavech, které jsou do velké míry životním stylem, stravováním a pohybem ovlivnitelné. 

Jaké potíže nejčastěji Vaše pacienty trápí?

Spektrum potíží našich pacientů je poměrně široké, od únavnosti, zadýchávání, pocitů bušení srdce nebo nepravidelné srdeční činnosti, tlaku na hrudníku, točení a bolesti hlavy, mohou se vyskytovat otoky kotníků, poruchy dechu ve spánku a mnohé další i „nespecifické“ potíže. Je třeba si ale uvědomit, že ne každé zadýchání a tlak na hrudi se srdcem souvisí. Na druhé straně nelze ale potíže bagatelizovat a odmítat vyšetření. Při vyloučení kardiovaskulární etiologie potíží doporučujeme vyšetření u dalších specialistů (pneumolog, neurolog, fyzioterapeut, endokrinolog, psycholog aj.).

Vzrůstá prevalence srdečních chorob nebo je podrobnější diagnostika?

To, jak se za posledních několik desetiletí rozvinula diagnostika a léčba kardiovaskulárních onemocnění je naprosto unikátní. A většina inovativních diagnostických a léčebných procesů je v našem zdravotnickém systému také implementována. V některých směrech jsme v České republice dokonce lídři v evropském kontextu, zmíním třeba organizaci záchytu, časné diagnostiky a léčby akutních koronárních syndromů. Jsem přesvědčena o vysoké odborné erudici našich lékařů a vysoké kvalitě péče poskytované zdravotními sestrami a dalšími nelékařskými pracovníky. Na otázku tedy odpovím, jistě, lepší diagnostikou zachytíme více případů onemocnění. Na druhé straně je bohužel stále pravda, že Česká republika patří mezi země s vysokým rizikem prevalence kardiovaskulárních onemocnění. V tomto směru situace stále dobrá není a souvisí to velmi s životním stylem a stravováním mnohých osob. 

Jak často musí vaši pacienti chodit na prohlídku?

Základem systematické péče o pacienty s kardiovaskulárními chorobami je samozřejmě pravidelná péče ambulantního lékaře, který kontroluje zdravotní stav pacienta, účinnost a efektivitu podávané medikace, kontroluje výsledky prováděných vyšetřovacích metodik. Četnost návštěv se odvíjí od charakteru a závažnosti onemocnění, ale v každém případě jsou nutné. Do péče praktického lékaře pak předáváme pacienty nekomplikované, u nichž se dlouhodobě nepředpokládá změna zdravotního stavu, nebo osoby, které po absolvování preventivního vyšetření nemají zjištěno riziko kardiovaskulárního onemocnění. 

Když pominou pracovní povinnosti, jak trávíte volný čas?

Bez aktivně využitého volného času si nedokáži svoji práci představit. Medicína je obor, kde je psychické zatížení dlouhodobé amnohdy vede až k syndromu vyhoření. Vím, o čem mluvím. Sama jsem celoživotně pohybově aktivní, chodím na pravidelné procházky s naší fenkou Jack Russel teriéra, lyžuji, jezdím na kole, v létě plavu a věnuji se jachtingu, ale mojí největší láskou se v posledních deseti letech stala jóga. Nadšeně ráda cestuji, zajímám se o interiérový design. Zájmy mám různorodé a děkuji, že pro všechny své aktivity mám velkou podporu ve své rodině.

Zdroj: Agel.cz