9 z 10 pacientů preferuje vyšetření u lékaře s pomocí AI

Přibližně 87 procent tuzemských pacientů by preferovalo vyšetření u lékaře s podporou AI. Umělou inteligenci považuje 90 procent lidí za doplněk, který zvyšuje spolehlivost vyšetření, ale nemůže osobu lékaře zcela nahradit. Vyplývá to z průzkumu České asociace umělé inteligence na reprezentativním vzorku 1053 pacientů, zveřejněného na konferenci AI transformace zdravotnictví v Praze.

Více než polovina (57 procent) lidí si myslí, že by AI měla být standardem zdravotní péče, nadpoloviční většina je ale stále přesvědčena, že vyšetření provede přesněji živý lékař a u 52 procent přetrvávají obavy, že AI může udělat chybu. Celkem 70 procent pacientů chce být informováno o tom, že by k stanovení diagnózy byla využita AI.

Převládá využití AI v diagnostice

Obecně se AI nejčastěji využívá při diagnostice nebo zpracování dat. V rámci oborů je to nejvíce v onkologii a radiologii, kde AI podporuje včasnou detekci onkologických onemocnění a vyhodnocování medicínských zobrazovacích dat.

„AI už dnes v Česku analyzuje tisíce snímků za minutu, pomáhá odhalovat to, co lidské oko přehlédne, a dvě třetiny nemocnic ji v nějaké formě využívají; teď je čas ji procesně zavést tak, aby dávala smysl pacientům, nemocnicím i lékařům," říká Matěj Misař, předseda zdravotnické pracovní skupiny ČAUI a zakladatel Carebot.

„Různé formy AI se v mnoha oborech zdravotnictví využívají už několik let, zejména v radiologii. V posledním roce se ale AI dostávalo více do reálného prostředí. Dnes už máme mnohem více konkrétních postupů, dat z praxe a reálném dopadu na péči o pacienty,“ říká Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence (ČAUI). Rychle se také rozvíjí automatizace administrativních procesů, která pomáhá snižovat zátěž zdravotnického personálu.

Nejmenší využití AI zůstává v menších zařízeních s omezeným IT zázemím nebo financemi. „Tam, kde chybí kapacita na změnu procesů, zůstává AI často jen na papíře. Proto jsme do všech českých nemocnic rozeslali praktické příručky, které mají pomoci s implementací krok za krokem,“ doplňuje Benzl.

Česko vyniká rychlou implementací i spoluprací napříč obory

Podle dat ČAUI patří Česká republika mezi evropské lídry v rychlosti zavádění reálných AI nástrojů. Klíčová je přitom spolupráce mezi výzkumnými institucemi, poskytovateli péče, technologickými firmami a státní správou.

„Máme výjimečný ekosystém spolupráce a otevřený přístup ke sdílení zkušeností. Velkým krokem vpřed je profesionalizace využití AI, metodiky, využití návodů a důraz na bezpečné používání,“ uvádí Benzl.

Hlavní výzvy: škálování, vzdělávání a řízení

Průzkum ukazuje, že české zdravotnictví stojí před dalším milníkem, a tím je přechod od pilotních projektů k rutinnímu používání AI. Aby se AI stala standardní součástí systému, bude nutné posílit vzdělávání zdravotníků, financování implementací a řízení procesů.

"České zdravotnictví stojí před historickou příležitostí. AI může dramaticky zlepšit diagnostickou přesnost, urychlit léčbu život ohrožujících stavů a pomoci lékařům věnovat více času samotnému pacientovi. Ale k tomu potřebujeme systematický přístup, sdílení zkušeností a odvahu implementovat ověřená řešení. Právě proto jsme vytvořili platformu, která spojuje všechny klíčové aktéry – od ministerstva po lékaře v praxi," dodává Lukáš Benzl.

Letošní konference AI transformace zdravotnictví 2025 pořádaná ČAUI v Praze poprvé propojila také odborníky z různých zemí. Ti se zaměřili na praktické příklady integrace AI do klinické i administrativní praxe a na standardizaci postupů.

Konference představila více než 400 odborníků z oblasti medicíny, technologií, výzkumu a státní správy. Celodenní akce nabídla šest tematických bloků zaměřených na praktické využití AI v diagnostice, klinické péči i řízení nemocnic.

Zdroj - content&media

Foto - ČAUI