Matky postižených dětí se bouří

Výše příspěvku, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, se díky změně v zákoně snížila, a tím se mnoho zdravotně postižených dostalo do finančních potíží. Velmi nelehkou situaci řeší mnoho rodin, které se starají o postižené děti. Snížením příspěvku musí řešit každou korunu a často dětem nemohou dopřát ani maličkost pro potěšení.  

Potíže rodin s postiženými dětmi

Mnoho rodin s postiženými dětmi má jen jeden příjem, protože matky jsou často s dětmi doma. Ale to je ten lepší případ. V tom horším případě se matka o děti stará sama, protože otec rodinu z nějakého důvodu opustil. A pro matky samoživitelky je dopad změny v zákoně velmi tvrdý a zničující.

Změny v posuzování zdravotního stavu

Výše příspěvku se dotkla prakticky každého zdravotně postiženého. Zásadní vliv na to má nová metodika posuzování stavu postiženého. Původně se hodnotilo 36 životních potřeb a nyní se hodnotí pouze 10. Podle toho jsou pak osoby zařazeny do jednoho ze čtyř stupňů závislosti na druhé osobě. Např. do prvního stupně je zařazena osoba, která nezvládá alespoň tři životní potřeby, naproti tomu do čtvrtého stupně je zařazena osoba, která není schopna zvládnout alespoň devět těchto potřeb. Mezi tyto životní potřeby se počítá mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.

Nekompetentnost při posuzování zdravotního stavu

Na zařazení do stupňů závislosti na druhé osobě se podílí pediatři, sociální pracovníci, psychiatři i ministerstvo práce. Přístup těchto osob je však mnohdy nekompetentní a neobjektivní. A tak se může stát, že lékaři stačí zpráva sociální pracovnice a dítě ani osobně neprohlédne. Rozdílné postupy posudkového systému tak mají za následek přeřazení mnoha osob do nižšího stupně, popř. úplné odebrání příspěvku. 

Příkladem mohou být děti s cukrovkou, které jsou při stabilních hodnotách glykemie naprosto v pořádku a v pohodě, ale při snížené hladině cukru (hypoglykemie) či při zvýšené hladině cukru (hyperglykemie) jsou tak říkajíc nepoužitelné. Proto mnohdy musí rodiče svou práci přizpůsobit dětem a prvotně nehledět na výši výdělku v zaměstnání, ale potřeby svých dětí.

Závislost na sociálních dávkách

Především matky samoživitelky mohou být na sociálních dávkách zcela závislé. Nejenže změnou v zákoně mohou přijít o spoustu peněz, ale ještě ke všemu jim nemusí přijít včas. A tak není výjimkou, že jeden měsíc přijdou peníze např. osmého a další měsíc dvacátého. Pro mnoho matek krizová situace a hra nervů, kdy peníze přijdou. To, že termín vyplácení dávek není pevně stanoven a podle zákona stačí vyplatit dávky do konce měsíce, je pro mnoho rodin nepřijatelné. Často počítají každou korunu, a proto i malé zpoždění sociálních dávek je může dostat do finančních potíží.

Rodiče a matky postižených dětí se domnívají, že tento systém odporuje mezinárodní Úmluvě o právech dítěte. Mají také podporu u mnoha nevládních organizací, jako Unicef, Národní rada osob se zdravotním postižením, Liga lidských práv, Fokus, Život 90. Sdružují se do Koalice za lepší péči pro lidi s postižením. Chtějí prosadit změnu tohoto diskriminačního zákona včetně nefunkčního způsobu posuzování a jeho negativního dopadu na osoby se zdravotním postižením.

Autor: reh