Volejbal sedících – nově vznikající paralympijský sport v ČR

Vyzkoušejte si tento dynamický a nekontaktní sport plný zábavy, který mohou hrát nejen lidé s postižením, ale i bez něj. Na paralympijských hrách je tento sport již od roku 1980, v naší republice je zpět po několikaleté přestávce. Informace o tomto nově vznikajícím sportu v ČR nám poskytla členka realizačního týmu Kristýna Kůtová.

Jak vznikla tato myšlenka?

Nápad založit tým volejbalu vsedě vznikl díky mému studiu na FTVS se zaměřením na Tělesnou výchovu a sport osob se specifickými potřebami a mé vášni pro volejbal.

Kdo všechno může tento sport dělat?

Volejbal sedících je vhodný především pro osoby, které nemohou stát. Z výše uvedeného důvodu se jedná o jednu z nejvhodnějších sportovních her pro tzv. amputáře. Hrají ho však i osoby s dětskou mozkovou obrnou, parézou, kratší či znehybněnou dolní končetinou. V nižší úrovni, na které bude koncipován i náš projekt, mohou být v družstvu hráči bez handicapu. V praxi se ukázalo, že pohyb po hřišti bez dolních končetin je pravděpodobně snazší.

Kolik je v ČR klubů, týmů, hráčů?

Z neověřených zdrojů vím, že snad v Brně by měl vznikat jeden tým a možná do budoucna v Olomouci.

O jaký typ sportovní zátěže se jedná? (např. silová, vytrvalostní…)?

Takto volejbal vsedě je těžké charakterizovat. Je to technická sportovní hra s prvky rychlosti a vytrvalosti. Většinou se jedná o pohyb k míči (rychlý přesun na pár metrů) a úder, pro který je potřeba správná technika. Podle délky tréninku či utkání i odpovídající vytrvalost.

Popište stručně pravidla.

Hřiště zahrnuje hrací a volnou zónu. Musí být pravoúhlá a symetrická. Celé hřiště je na rozdíl od šestkového volejbalu menší – má rozměr 10x6 m, středová čára rozděluje toto hřiště na dvě poloviny. Volná zóna musí být tři metry široká na všechny strany. Volný hrací prostor nad hřištěm musí měřit minimálně sedm metrů od hracího povrchu. Na regionální mistrovství musí měřit volná zóna čtyři metry na šířku a šest metrů od koncové čáry. Volný hrací prostor minimálně deset metrů. Povrch musí být plochý, vodorovný a jednotný. Nesmí představovat žádné riziko úrazu pro hráče. Hřiště je rozdělena lajnami (středová, útočná, koncová). Útočná čára je umístěná blíže k síti – dva metry od střední čáry. Minimální teplota nesmí být nižší než 10° C (50° F). Při oficiálních soutěžích nesmí být teplota nižší než 16° C (61° F) a vyšší než 25° C (77° F).

Síť je umístěna svisle nad střední čarou ve výšce 1,05 m pro ženy a 1,15 m pro muže. Součástí sítě jsou bílé pásky upevněné svisle k síti a umístěné nad postranní čarou. Další částí je anténa, která je vyrobena ze sklolaminátu nebo podobného materiálu. Přesahuje 100 cm nad sítí a je označena proužky v kontrastní barvě (nejlépe červené a bílé). Sloupky k zavěšení sítě jsou umístěny ve vzdálenosti 0,50 – 1,00 m od postranních čar. Jsou zaoblené a hladké, připevněné k zemi.

Míč musí být kulatý a vyrobený z měkké kůže nebo syntetické kůže a uvnitř z duší gumy. Jeho obvod je 65-67 cm a hmotnost 260-280 g. Na mezinárodních utkáních se hraje systémem třech míčů.

Účastníci

Tým tvoří maximálně 12 hráčů (nejvýše 2 jsou klasifikováni jako hráči s minimálním postižením), trenér, asistent trenéra a lékař. Vybavení se skládá ze šortek nebo dlouhých kalhot, jednotných ponožek a sportovní obuvi (hráči mohou hrát i bez bot). Kalhoty nesmí být ze silného materiálu ani polstrované. Celý tým by měl mít podobné kombinace kalhot a šortek v jednotné barvě. Trika musejí být ve stejné barvě, výjimka se vztahuje jen na libera. Kapitán má na triku pod číslem kontrastní pruh. Před utkáním kontroluje první rozhodčí kompletně dresy. Pokud nejsou v souladu s pravidlem 4.3 nebo v souladu s pokyny vydaných WOVD, tak musí být změněny (Official Sitting Volleyball Rules. 2011-2012, 2011).

Hra

Při všech odbitích musí být hráč v takzvané sedící pozici, tzn. nesmí nadzvednout hýždě od podložky. Pravidla uvádí, že hráč smí odbití míče provést pouze vsedě nebo vleže, s výjimkou obrany, kdy se připouští nadzvednutí hýždí. Oproti volejbalu šestek je dovoleno blokovat podání soupeře. Hráč, který podává, musí mít hýždě za koncovou čárou, dolní končetiny se mohou nacházet v zadních zónách hřiště, ale nesmí hýždě nadzvednout od podložky. Oba rozhodčí musí stát na zemi vedle hrací plochy. Důvodem je výška sítě a také fakt, že musí dohlížet na odehrávání míče ze sedu.

Je tento sport nějak nebezpečný?

Jelikož je volejbal nekontaktní, nehrozí nebezpečí střetu se soupeřem. Jediné úskalí je nadměrná zátěž horních končetin, jelikož se hráči pohybují po hřišti díky nim, ale toto nebezpečí hrozí až na vrcholové úrovni.

Je zde do budoucna šance probojovat se na paralympiádu? Funguje v ČR nějaká soutěž týmů nebo liga?

Šance dostat se na PH je velká, pokud se najde dostatek hráčů. U nás žádná liga není, ale jsou možnosti turnajů v okolních státech.

Volejbal vsedě je výborný, protože k němu nepotřebují hráči žádné zvláštní vybavení. Stačí hřiště, síť a míče. Není potřeba pořizování speciálního vozíku či protéz nebo jiného sportovní náčiní.

Kontakt:

Tréninky probíhají  v tělocvičně v ZŠ Na Šutce – Na Šutce 440/28, Praha 8

Tel: 607 941 653  nebo 721 352 585

email: koky.nn@seznam.cz

Zdroj: www.volejbalvsede.cz

Zpracoval:ret