ZOO Tábor

Jednu z mých mála volných chvil jsme se s manželkou rozhodli věnovat rodině, a tak jsem vzal vnoučka na výlet do nové ZOO v Táboře.

Příjezd

Bez větších problémů jsme tuto poměrně zasrčenou zoologickou zahradu našli. Městské informační tabule nás navedly až k cíli.

Parkování

S parkováním také žádný problém, na rozdíl např. od Prahy. Jak se dalo očekávat, vše včetně parkoviště bylo o poznání v menším měřítku než v Praze, jenže ku prospěchu věci. Ze zmíněného parkoviště je to pouze pár metrů ke vstupu, sice malinko do kopečka, ale relativně dostupné pro každého. Takže jediný poplatek byl 50 Korun za parkoviště. Zde jsem nějakou slevu ani nezjišťoval, protože vše je ve formě automatické závory, na kterou je dobré si připravit větší kovové mince a to nejlépe kovovou 50 Korunu.

Vstup

První čím jsem byl mile překvapen, bylo vstupné. Já (vozíčkář)+ manželka (doprovod) a dítě v kočárku = všichni zdarma. Je zde připravena branka pro vozíčkáře a ochotný personál, který nám automaticky pomohl překonat malinké převýšení ihned po vstupu do areálu.

Výběhy

To nejmilejší čím jsem byl doslova uchvácen, byly výběhy. Dostanete se zde totiž tak blízko ke zvířatům jako asi málo kde. Když porovnám výběh pro kočkovité šelmy v Praze, kde se od Vás lev „válí“ tak daleko, že na fotce není pomalu vidět a ostatní kočičky jsou v jakémsi akváriu, tak si na druhou stranu představte, že jdete po chodníčku a od Vás na vzdálenost 1,5 metru jde souběžně lev, který je pouze za drátěnkou a elektrickým ohradníkem a Vy máte pocit, že si na něj můžete sáhnout. Tudíž i slyšíte jak funí,vrčí a podobně, což za sklem nepoznáte a zvíře velmi dobře vnímá i Vás. Navíc vzhledem k úrovni chodníku a úrovni kotce máte možnost porovnat velikost zvířete vůči Vám. V tu chvíli Vám dojde jaké nic je v přírodě člověk.

Čas návštěvy

My jsme měli to štěstí, že jsme dorazili kolem půl páté odpoledne, kdy začínalo krmení. Zejména šelmy již toto cítily a byly o něco aktivnější. Já měl to štěstí, že jsem se nachomýtnul ke krmení tygrů, takže dva velcí kocouři svačili zhruba na 3 metry od nás VIDEO. Úžasný zážitek, člověk ani nedutá, hlavně když si rozdělovali žrádlo a kdo bude ten první u večeře.

Průchodnost

Cesty jsou zde jakási jemná šotolina a z části se jedná o prkenné chodníky. ZOO je mírně ve svahu takže průměrně zadatný vozíčkář by neměl mít problém sám. Jediné místo kam bych si já sám bez doprovodu netroufnul je nejvzdálenější místo v ZOO. Zde musíte zdolat jakousi roklinu, sice po zmíněné šotolinové cestě, ale já jsem raději požádal ženu ať mne jistí. Pak zase obráceně, bylo třeba zatlačit cca 15 m. Je zde ovšem náhradní varianta. Neabsolvujete trasu prohlídky v podobě okruhu, ale ve tvaru jakési podkovy a uvidíte také vše.

Občerstvení

Je na každém rohu a na konci Vás čeká bezbariérová restaurace s příjemným personálem. Dali jsme si zde na terase klasiku „knedlo vepřo zelo“ a nemělo to chybu. Ze zmíněné restaurace opět pár „kroků“ k autu.

Recenze

Mohu jen doporučit. Škoda, že nám bouřka nedovolila navštívit historickou část Tábora. Jinak tip na bezva odpoledne.

Autor: ret