Rockový koncert a já

Musím se s vámi podělit o zážitek z rockového koncertu kanadské skupiny Nickelback, která poprve za svého osmnáctiletého působení vystoupila v O2 aréně v Praze dne 7.11.2013. Již v březnu tohoto roku přišla dcera s nápadem jít na toto vystoupení. Sama dost tuto skupinu poslouchá, a protože ještě nejsem zcela hluchá, poslouchám písničky s ní. Ne že bych byla faninka, ale některé skladby se dají poslouchat, zvláště není-li to denně. Po uvedeném faktu, že moc kultury mimo domov nenavštěvuji a to se musí změnit, jsem se nechala přemluvit. Vzala-li to za správný konec, nevím. Já vím, že to byl poslední z rockových koncertů, které jsem absolvovala.

Nemohu říct, že se mi kluci nelíbili, ale ten hluk mi rval uši. Jsem pouze občasný posluchač takové hudby, na tomto místě mi jejich písničky připadaly velice podobné. Možná to bylo sílou zvuku, zvukařským uměním, nebo mnou. Nevím byly-li štamprdlata pravá, ale nechali si jich tam nosit dost a lidem stále připíjeli. Hodně se potili tak doplňovali tekutiny.

Přesto kam se hrabou na své předskokany skupinu SKILLET. To teprve byl rambajs, vlastně jsem nerozuměla ani co zpívají. Obdivovala jsem jejich rudovlasou slečnu na bicí. Ta tedy byla perfektní, také tam hopsala s kytarou další slečna. U ní nevěřím, že by na tu kytaru v tom poskakování vůbec mohla hrát. Byla to mladá skupina a lidé ji přijali s nadšením. Myslela jsem si, že mezi třináctitisíci návštěvníků budu nejstarší. Kupodivu padesátníků tam bylo víc.

Vozíčkářů bylo také dost. Vyhrazená řada byla zaplněna a myslím si, že se bavili. Taneční pohyby tomu nasvědčovaly. Byla jsem unešená návštěvností tohoto koncertu, neboť do předskokanů bylo hlediště zaplněno ze třetiny. Jakoby někdo mávl kouzelným proutkem, sál se zaplnil do posledního místa. Na mne, coby domácího lenocha, již to byl velký zážitek.

Díky objednanému handicap transportu jsme se v pohodě, z toho mumraje po koncertu, dostaly domů.

Kdo jsou NICKELBACK? Nickelback je kanadská rocková skupina, která před osmnácti lety zazářila několika skladbami. Např. „How You Remind Me“, „Photograph“, „Burn It To The Ground“ a „Rockstar“ ,současné hity jsou „When We Stand Together“, „Bottoms Up“, „Lullaby“ a „Trying Not To Love You“. Vyčetla jsem, že prodali 50 mil. CD, to by mělo být dobrou známkou pro kvarteto ve složení Chad Kroeger, Ryan Peake, Mike Kroeger a Dan Adair. Dan Adair byl také fantastický za nástrojem bicí, získal si dlouhý potlesk svým vystoupením.

Celkově se mi večer strávený v O2 aréně líbil. Na moji kritiku nehleďte a s radostí podobný koncert navštivte. Pár dní uplynulo a ještě na něj vzpomínám a také se s vámi dělím o zážitek. Níže uvedených pár obrázků je i z mobilu, nejsou kvalitní, ale něco k poznání je.